Když se řekne tajná láska, asi každá z nás si k tomu přiřadí synonymum zakázaná láska. A jak to tak bývá, zakázané ovoce nejlíp chutná. Už Romeo a Julie věděli své.
Tajná láska v sobě přináší kouzlo smyslnosti s pocitem rozechvění v podbřišku. Nikdo o ní pořádně nemluví, a přesto existuje. Nikdy jsem nechápala, proč bych neměla o svém miláčkovi mluvit. Vždycky jsem to vnímala, jako že se za něj ta dotyčná stydí. Jenomže jak šel čas, změnila jsem názor.
Přestěhovala jsem se s rodiči z velkého města na maloměsto. Jen pomalu jsem si zvykala, že každý si tu tak nějak vidí „do talíře“ a pořád něco řeší. Snažila jsem se to nevnímat. Jenomže pak jsem ho uviděla. Měl nádherně vypracované tělo. Blonďák. Na to jsem zkrátka ulítlá. Jelikož jel na bruslích, dostala jsem nápad.
Druhý den jsem si od mamky půjčila brusle a s trochou očekávání a napětí jsem se vydala na trasu, kde jsem ho potkala. Jenomže, ten den jsem se ho nedočkala. Zkoušela jsem to další a další den, ale stále bez úspěchu.
Už jsem ani nepočítala s tím, že ho ještě jednou potkám, když zapracovala náhoda. Taťka se rozhodl, že postaví pergolu. K mému údivu si přivedl pomocníka. Ano, byl to on. Když jsem jim pomáhala, klepaly se mi ruce. Jak mi hlasitě bušilo srdce, museli slyšet oba. Když se na mě podíval svýma hlubokýma očima, zapomněla jsem, co jsem měla přinést.
Po celou dobu jsem ale nenašla odvahu alespoň naznačit, že si mi líbí. Od taťky jsem se dozvěděla, že byl o 10 let starší, než já a že má rodinu. Tím se rozplynul můj sen. Přesto zůstal navždy mojí první tajnou láskou, o které jsem doposud nikomu neřekla.
Ves.
Nejnovější komentáře