Špatné vysvědčení? Jak to říct doma?

Známky už jsou uzavřené a učitelé už sem tam prozradí, jak to s vysvědčeními vypadá. Pokud jsi na tom dobře a na vysvědčku se objeví jen jedničky nebo dvojky, gratulujeme. To tě doma asi jen pochválí. Ale co když nepatříš zrovna k těm šťastlivcům a domů namísto jedniček a dvojek doneseš spíše trojky a čtyřky? Bojíš se, co na to řeknou tví rodiče?

Předem si uvědom, že myšlenky na útěk z domova nebo nedejbože dokonce na sebevraždu jsou hloupost. Rodiče asi nebudou ze špatných známek skákat radostí a určitá záporná reakce se dá čekat. Ovšem pokud je tě rodiče bijí, ponižují nebo ti působí nějaké jiné utrpení, nechej si pomoct. Obrať se na někoho nestranného, na někoho, komu můžeš věřit. Nebo zavolej na linku bezpečí. Volat se tam dá zdarma a číslo je 116 111.

Zavolej si o pomoc

Když se doopravdy bojíš přijít domů, obrať se na někoho, komu věříš (babička, dědeček, teta, starší sourozenec, učitelka, trenérka sportu, kam chodíš) – poradí ti, zavolá tvým rodičům nebo může jít s tebou domů. Taky můžeš případně zavolat  na linku bezpečí nebo důvěry – i tam ti můžou dát užitečnou radu nebo zatelefonovat rodičům. K tomu slouží speciální linka nazvaná “Vzkaz domů” na čísle 800 111 113.

Slib, že se zlepšíš

Až budeš ukazovat to špatné vysvědčení, tvař se smutně, ostatně do smíchu ti asi stejně nebude. Rodičům řekni, že taky nejsi spokojená a že se budeš více snažit. Slib jim, že příští rok to bude lepší. Alespoň v předmětech, ze kterých budeš maturovat nebo se tím oborem budeš chtít jedou živit.

Příště postupuj chytřeji

V dalším školním roce postupuj jinak. Známky hlas pravidelně a tím zabráníš nepříjemnému zjištění v den vysvědčení. Poděkuj rodičům za to, že s tebou mají trpělivost. Běž udělat nějakou otravnou práci. I když to bude vypadat, že je tím neobměkčíš, určitě budou rádi. A jestli tě nepustí ke slovu a nadávají, vydrž to a mlč.

Co dál? 

Až první dojmy odpadnou, domluv se s nimi, co s dál. Jestli ti připadá, že je na tebe tvá škola příliš náročná, řekni jim to. Jestli ti nejde matematika nebo angličtina nebo jakýkoli jiný předmět (třeba i proto, že to vyučující neumí vyložit), požádej rodiče, aby ti zajistili doučko. A jestli tě prostě učení nebaví, tak to chce zatnout zuby a nějak to vydržet.

Nezapomeň, že všichni lidé, takže i tví rodiče, byli někdy v podobné situaci, jako ty teď. Báli se, co jim doma řeknou na známky. A taky to nějak zvládli. Ty to zvládneš stejně tak a až budeš dospělá, budeš na ten šílený strach s radostí vzpomínat.

Veronika J.