Ačkoliv je 1. května volno kvůli mezinárodnímu Svátku práce, naše komunismem neodkojená generace tento den vnímá spíše jako příležitost k oslavě lásky a zamilovanosti, než jako socialistickou slavnost pracujících. K 1. máji se tak kromě tradičních srazů některých dříve narozených (a s demokracií nespokojených) pojí řada lidových i moderních zvyků.
Asi každý zná tradici líbání pod rozkvetlou třešní. Polibek má dotyčné dívce či ženě zaručit, že po celý další rok bude krásná, přitažlivá a plodná. Mnozí obyvatelé Prahy v prvomájový podvečer míří na Petřín, aby položili kytici k soše Karla Hynka Máchy, který se svou básní Máj stal jakýmsi duchovním otcem tohoto svátku zamilovaných.
Na vesnicích se k 1. květnu (resp. večeru před ním) váže tradice stavění májek. Vesničtí hoši 30. dubna porazí strom, osekají větve, stromek ozdobí květinami, stuhami a věnci a vzniklou májku vztyčí na návsi. Během noci (v níž se „pálí čarodějnice“) se pak snaží porazit májku klukům ze sousední vsi. Zamilovaní hoši rovněž staví menší májky před dům svých vyvolených dívek.
Oblíbenou vesnickou tradicí je i prvomájová taneční zábava zvaná Kytka a na některých vesnicích se dodnes 1. května dodržuje zvyk sypání chodníčků z písku, pilin či vápna. Tyto chodníčky spojují domy svobodných zamilovaných, ale i zadaných nevěrníků a ukazují tak, co mělo cizím očím zůstat skryto.
V prvním květnovém týdnu se také slaví Majáles, což jsou studentské oslavy jara a bezstarostného života. Majáles mají kořeny již v 15. st. Tehdy se týkaly výhradně vysokoškolských studentů, kterým se v rámci oslav tolerovaly i jindy neodpustitelné recese a vylomeniny.
Od 18. století slaví Majáles i středoškoláci. Součástí slavnosti bývají průvody v maskách, hudební a herecká vystoupení, soutěže, ale i vážně míněné protesty proti vládě, politické situaci či jiným celospolečenským problémům.
Anička
Nejnovější komentáře