Život je někdy jako na houpačce. Někdy je nám suprově a cítíme se šťastné jako blechy a někdy je nám ouvej a všechno je pod psa. Co když máme zrovna den, kdy je nám smutno? Co dělat? Jak se “odsmutnit”?
Důvodů, proč býváme smutné, je plno. Někdy je to proto, že jsme se s někým pohádaly, někdy po rozchodu, někdy proto, že nám někdo chybí a někdy je to prostě jen tak…
Až takový den přijde, nenech se smutkem ovlivnit a vyzraj na něj!
Pokud je ti do pláče, vyplakej se. Uronit slzu někdy pomůže víc než co jiného. Jestli nejsi schopná plakat, pusť si nějakou tu slaďárnu, která tě k tomu přiměje.
Když plakat nechceš, zapomeň na romantické filmy nebo dramata a pusť si nějakou komedii. Klidně se podívej i na tu, kterou už jsi viděla stokrát, když víš, že tě vždy pobaví, prostě si ji pusť.
Zavolej frendce. Máš nějakou bff, se kterou se vzájemně svěřujete? Tak ji brnkni a svěř se jí. Člověku se často uleví, když se může vypovídat. Pokud nemáš paušál, využij skypu. Jinak se nedoplatíš…
Nebo se frendkou domluv, že se navštívíte a uděláte si holčičí den. Nalakujte si nehty, vyzkoušejte nové účesy, nebo si oblečte všechno možné oblečení a zkuste nové kombinace. Pobavíš se a přijdeš na jiné myšlenky.
Běž do přírody. Vytáhni kolo nebo jen tenisky a jdi ven. Ale ne do města, jdi někam do zeleně. Zelená barva je pozitivní a působí jako balzám na nervy. Aby sis nepřipadala divně, vezmi s sebou na procházku psa. (Půjči si ho třeba od sousedů nebo kámošů.)
Vytáhni knížku a vydej se do jiného světa. Když máš knížku, která tě pohltí, vžiješ se do děje a na své útrapy zapomeneš. Číst můžeš, dokud neusneš a uvidíš, že až se ráno probudíš, bude zase veselo. 
Sandra Š.
Ahoj lhala jsem svoji kamarádce protože jsem jí to chtěla vrátit ale teď se cítím zlé protože je na mě naštvaná co mám dělat řekni mi to prosím
ahoj jsem Klaudie jsem smutná protože umřel mi někdo velice blízký poradíš mi prosím
Ahoj Kaudie,
smutek po ztrátě někoho blízkého je úplně v pořádku a na místě. Je přirozené být smutná a pokud cítíš, že potřebuješ být smutná, nebraň se tomu. Doporučuji ti si o tom, jak jsi smutná s někým promluvit. Sdílej to s ostatními pozůstalými. Zajdi za nimi a třeba se jich zeptej, jestli jsou i oni tak moc smutní a co cítí. Společně můžete zavzpomínat na zemřelého a můžete si společně poplakat. Zároveň se ale zkus věnovat i tomu, co tě baví. To, že jsi smutná, neznamená, že musíš být zavřená v pokojíčku a truchlit. Maluj, sleduj filmy, streamery, bav se s kamarády, čti si, vař, prostě zkus najít činnost, ve které je ti příjemně. Drž se a dej tomu čas.
Nika
Ahoj Lucko, jsem Adel, je mi 15 let a chtěla bych ti pomoct. Já vím jaké to když někam chceš jít a doma ti to nedovolí, potom musíš zůstat doma a to je otrava. Zkus se zabavit, věnuj se svému koníčku a svím zalibam, jestli máš nej kamarádku, tak ji napiš nebo zavolej a něco sní probirej nebo zajděte spolu ven. Užívej si že jsi toho, že se můžeš věnovat tomu, co tě baví a co máš ráda, být sama doma je taky otrava obzvlášť když ti taťka nedovolil abx jsi šla s bráchou do bazénu, když mi bylo tolik co tobě, taky mi mamka zakazovala abych někam chodila, vím jaký to je, když ti doma pořád dokola opakuji, tam nesmíš a tamhle nesmíš, občas to člověku leze na nervy ale myslí to s tebou dobře, to že ti něco doma někdo zakáže neznamená že by tě ten clo neměl rád ale že se o tebe jenom boji, což je pochopitelně, když je ti teprve 12 let, jen sevo tebe boji a snaží se tě nějakým způsobem chránit, to pochopíš až budeš starší. To že jsi doma sama přece neznamená že se nemůžeš bavit, užívej si toho, že máš dům pro sebe a že si můžeš užívat, jít ven s kamarády a bavit se, nesed doma, užívej si že můžeš být s kamarády a věnovat se tomu, co tě baví a co máš ráda. To že tvůj brácha je s kamarády neznamená že ty nemůžeš být taky, někam s nimi jdi, bav se.
Jsem Lucka. Je mi 12 let. Mamka a Taťka jsou pryč. Bracha je s kamarády v bazene a já jsem chtěla taky ale táta to nepovolil. A teď jsem doma sama.